Svatomartinská slavnost v Klíčku
Již od rána jsme začali s velkými přípravami na naší odpolední slavnost. V lesním klubu jsme se již při ranním kruhu seznámili s legendou o svatém Martinovi, povídali si o tomto období, kdy končí sklizeň a blíží se zima. O tom, jak je hezké a správné se s někým podělit, jsme si u svačinky, kde si děti nabízely navzájem své svačinky, vzpomínali na pohádky, které nám legendu připomínají..například pohádka o kohoutku a slepičce. Protože Martina známe na koni, zůstali jsme u tématu koníček. Zazpívali si a zahráli na nástroje písničky, které o koních známe. Podle obrázku koníka jsme si řekli, co koník dělá, co umí, na co ho lidé využívají, jaké typy koní známe, jak se o ně staráme. Děti si koníka zkusily, jak klape, řehtá, chodí.. a svého koníčka jsme si všichni i vyrobili. Děti stříhaly a lepily a maminky pomáhaly. Venku jsme pořádali překážkové dráhy ve spřežení, děti daly postroj na maminku a běhaly po zahradě.
Hlavně v Klíčku ve školce se konaly velké přípravy. Děti se rovněž seznámily v ranním kruhu s legendou slavností dnešního dne. Společně s paní učitelkou si řekli, co znamená, když se říká, že přijede Martin na bílém koni. Děti toto rčení znaly, a protože nám sníh nenapadl, postavily si sněhuláka pomocí básničky. Někomu se básnička tak moc líbila, že si sněhuláky postavil dva. Dále jsme si vyprávěli pověst o sv. Martinovi a žebrákovi. Poté jsme nacvičovali představení básniček a písniček, nazdobili svícínky hedvábným papírem, které je měly zavést, později až padne tma, za oživlou legendou a překvapením. Děti společně s učitelkami napekly sladké šnečky, které připravily do košíčku, aby se pak mohly na rozloučení rozdělit až průvod skončí. K obědu si děti pochutnaly na tradičním svatomartinském pokrmu, husičce se zelím a knedlíky.
Po spaní a svačince se Klíček chystal na velkou návštěvu. Sešly se dohromady děti ze školky, z lesního klubu a z ekoškolky i se svými sourozenci a rodiči. Dětí přišlo dohromady dvacet tři a tolik se i nakonec vyrobilo lampiónků. Děti ze školky nám nejprve přednesly a zazpívaly a pak se všichni daly do práce a každý vyrobil originální lampiónek, technik bylo k vybrání více. Na zahrádce jsme pak zažehli svíčky a vydali se po barevných svícínkách temnou zahradou a dál kolem tůně a lesem. Na louce u tůně jsme pozorovali procházející temnou postavu s koněm a děti volaly: „ jsi to ty, Martine?“, ale neodpovídal. Cestou bylo pět zastavení, kde děti mohly za svitu lampiónu hledat ztracené podkovy od koně svatého Martina. Zastavení nás vracelo zpět k legendě, jednotlivé lampionky vyprávěly příběh až k samému konci, kde na nás čekala cesta z loučí a osvětlené místo loučemi v lesíku, kde již seděl a čekal žebrák. Povídal dětem, jak to má těžké a za chvíli se zjevila pomoc v podobě sv. Martina na koni. Děti ochotně podržely Martinovi štít a Martin tak mohl roztít svůj plášť vedví, aby se mohl podělit. Žebráka tak zachránil a předal tak poselství a zamyšlení všem zúčastněným..“Jestlipak se i Vy umíte podělit se svými blízkými..“ a zmizel ve tmě. Přišla řada na koláčky, o které se děti svědomitě rozdělily s rodiči a sourozenci. Všem se slavnost moc líbila, v dětech zůstal silný prožitek z tohoto již skoro zapomenutého svátku. A i každý dospělý si z toho určitě něco v sobě odnesl.
Více fotografií ZDE
