Svatomartinská slavnost

Ač ráno Sv. Martin na bílém koni dorazil, odpoledne bylo pršavo a ošklivo.. ale i tak se nás sešlo hodně, i když se určitě nikomu moc do toho chladného podzimního podvečera nechtělo. Děti nám společně zazpívaly Moje malé světélko a Skřítka s lucernou. Nakonec nám naštěstí lucerničky ani světýlka na cestu nepozhasínaly a my si ubývajícím světlem vyrazili se svými lucerničkami společně cestou osvětlenou světýlky. Na konci cesty jsme se zastavili u temné schoulené osoby, a když dorazili ti nejpomalejší, tak po zpěvu písně svatomartinské se k nám blížil Sv. Martin na koni. Koník se bohužel bál nás i loučí, tak předání pláště bylo z povzdálí. Po Sv. Martinovi na cestě zůstaly 4 zlaté podkovy a děti si našly i zlaté korunky. Podarovali jsme se navzájem tím, co děti upekly, perníčky a svatomartinské rohlíčky a vydali jsme se ke svým teplým domovům.. Martinský svátek je spojen s významným lidským gestem – bratrským soucitem a rozdělením se s trpícím. Tento motiv milosrdenství v temných ročních dobách s jejich chladem, prázdnotou a opuštěností je útěchou a zábleskem naděje. Krásně je to vyjádřeno v obyčeji „chůze s lucernou“ – nošení světla temnotou. Martinská světla připomínají nebeské hvězdy, které nám nabízí svou pomoc a posilují niterní teplo v lidech.