Ohlednutí - Indiánské léto na Staroboleslavském dvoře

Za žáru sobotního odpoledního slunce se sejít na staroboleslavských prériích hodně Indiánů. Přicházející bílé tváře udiveně hledět. Malé bílé tváře mít radost z mustangů, tee pee a úkolů, které pro ně rudý kmen připravit.

Vše pozoroval velký Manitou. Hlídal klid a mír mezi bílou a rudou tváří. Kmenové rodiny se rozrůst o nové Indiány, kteří splnit úkoly. Vyrobit si vlastní luk. Zastřelit jím bizona Tatanku. Naučit se plazit, házet lasem, bolou, poznat stopy zvířat. Vyvěštit si své Indiánské jméno. Vyrobit si mluvící dřevo čaringu a keramickou hrací kouli k tanci. Za každý úkol dostat válečnou barvu na obličej či péro do čelenky. Naučit se krotit pravého mustanga. Bílých tváří pomalu ubývat. Kdo nechtěl stát se Indián, být přivázán lasem ke kůlu. Indiáni se sdružit do osmi velkých kmenových rodin. Vylosovat zvíře. Vyzdobit ho. Dát na totem. Zvolit náčelníka. Vyrobit mu náčelnickou čelenku a při slavnostním ohni vztyčený totem a tanec pro Indiány za zpěvu a hraní bubnů, dešťových holí a ostatních nástrojů ze dřeva a hlíny. Po slavnostním ohni pečení hadů na klacku. Ohnivá voda Rudé i Bílé stařešiny unavit, odvést děti a squaw. Pomalu začínat letní déšť, slunce zapadat. Unavený Indián jít domů spát. Bílá tvář mít velký zážitek a mít dobrý sen. Velký Manitou bdít nad všemi.

Kdo je slepý? Ten, kdo nevidí svět jiných. Kdo je němý? Ten, kdo neumí povědět nic příjemného okolí. Kdo je chudý? Ten, kdo má příliš mnoho tužeb. Kdo je šťastný? Ten, kdo je šťastný s ostatními. Staré Indiánské přísloví

VÍCE FOTOGRAFIÍ ZDE

------------------------------------------------------

Článek z akce z Mladé fronty dnes ZDE