27.6. Den památky obětí komunistického režimu

27.06.2014 10:54

Před třiašedesáti lety, 27. června 1950, zavraždili představitelé Komunistické strany Československa Miladu Horákovou. Dnes je toto datum zaznamenáno v kalendáři jako Den památky obětí komunistického režimu – osud Milady Horákové symbolizuje všechny zmařené a poničené životy.

Na popravištích, při brutálních výsleších, v kriminálech, v pracovních táborech i na československých státních hranicích zemřely v letech 1948–1989 tisíce lidí. Více než dvě stě tisíc osob bylo odsouzeno a dlouhodobě vězněno, přes čtyři sta tisíc občanů bylo vyhnáno do exilu. Rozsáhlá perzekuce postihovala celé rodiny.

Je přirozené, že lidé podvědomě vytěsňují nepěkné vzpomínky, zapomínají na to špatné, co je v životě potkalo. Znepokojuje nás však, že se čím dál silněji prosazuje morálně relativistický pohled na minulost. Jako by českou společnost v posledních letech postihovala ztráta paměti, která vyhovuje jak těm, kteří nemají čisté svědomí, tak různým demagogům a manipulátorům.

Opakovaně nastolovaná polemika, zda označit režim pod vládou KSČ jako totalitní, autoritativní, nebo socialistickou diktaturu, nesmí překrývat to podstatné: skutečnost, že u nás až do roku 1989 existoval politický systém založený na společenské a individuální nesvobodě, že stát byl devastován ekonomicky, ekologicky, právně i morálně a že byl podřízen zájmům sovětského impéria.

Při příležitosti významného dne chceme vzdát úctu všem obětem a aktivním odpůrcům komunistického režimu, všem lidem, kteří v těžké době zůstali věrni ideálům demokracie a svobody. Chceme také znovu připomenout, jak se komunistická ideologie (nejen u nás) projevila v praxi. Trvalý antikomunistický postoj považujeme za stejně důležitý jako například antinacismus nebo antirasismus.

Zkreslující, účelové či vysloveně lživé interpretace nedávných dějin jsou nebezpečné. Urážejí oběti i odpůrce komunismu, mohou snadno ovlivnit i ty, kteří nemají s obdobím před rokem 1989 žádnou osobní zkušenost. Uvědomujeme si, že současnost přináší řadu problémů. Přesto je potřeba se vracet k minulosti, neboť se s jejími následky v mnoha oblastech potýkáme dodnes, politickou sférou počínaje a korupcí konče. Zlehčování minulosti nás činí zranitelnějšími a méně schopnými rozeznávat aktuální hrozby

Zdroj: www.protiztratepameti.cz

-------------------------------------------------------------------------

Doporučume si přehrát film 

Případ Dr. Horáková / Jan Mudra / Česká republika / 1990 / 55 min.

„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála,“ napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokončila hodinu a půl před svou popravou. Ta následovala po komunisty vykonstruovaném procesu, ve kterém byla viněna z velezrady a vyzvědačství. Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu, kteří pátrali v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Podařilo se jim tak poutavě zmapovat její mládí v počátcích první republiky, činnost v ilegálním protinacistickém odboji, za kterou byla v roce 1940 zatčena a vězněna, a především průběh samotného soudního procesu. „Zmanipulovaná komunistická justice, vykonstruovaná obžaloba a štvavá kampaň v komunistických novinách, to bylo právo té doby,“ vzpomíná její sestra Věra Tůmová. Doznání od Horákové bylo nakonec získáno s pomocí sovětských vyšetřovatelů, kteří se neštítili ji v cele pověsit za nohy a aplikovat nejrůznější narkotika. 27. června 1950 se v tisku objevila nenápadná zpráva o tom, že rozsudek s Miladou Horákovou a dalšími odsouzenými byl vykonán.

FILM ZDE